sobota 22. prosince 2018

Recenze: Zaklínač I. - Poslední přání

Název: Zaklínač I. – Poslední přání
Originál: Ostatnie życzenie
Autor: Andrzej Sapkowski
Série: Zaklínač (1. díl, povídky)

Nakladatelství: Leonardo, 2011
Počet stran: 344
Žánr: Fantasy, povídky

Oficiální anotace: Zaklínač. Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu + kompletní povídka Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo.

Zaklínač, huh? Podle ohlasů jedna z nejkvalitnějších fantasy, kterou kdy střední Evropa vyprodukovala. Poté, co na denní světlo vyšla hra, a rovnou tři díly, z čehož ten poslední je mokrým snem každého druhého gamera, není divu, že se o Zaklínači hodně mluvilo. A pořád mluví.

První díl fantasy cyklu o Geraltovi z Rivie jsem měla v hledáčku už roky. Ale abych se přiznala, všichni ti, kteří by za Sapkowského tvorbu dali ruku do ohně (a klidně i něco jiného), mě odrazovali od toho si ji opravdu přečíst. Co když se mi nebude líbit? Zjeví se před mým domem komando s loučemi a upálí mě jako čarodějnici? Budu navěky vyloučena z fantasy knižní komunity, a bude mi udělen ban na létání na drakovi?

Naštěstí (pro mě), kniha se mi líbila. Komando může počkat na druhý díl, upeču bábovku.

pátek 26. ledna 2018

Vážně nemám ráda úvody

Zdravím!
Jmenuji se Eliška, ale na blogosféře už nějakých pár let vystupuji pod přezdívkou Eliza, protože přeložit svoje jméno do angličtiny bylo vrcholem mé kreativity, když mi bylo 14. A očividně se to nezlepšilo, protože tuhle přezdívku používám dodnes.

Tenhle blog je vlastně „volným pokračováním“ blogu eliza-stories.blog.cz. To víte, přišla maturita, vysoká, nebyl čas (…byla jsem líná, ok?). A když jsem se pak k blogu vrátila, zjistila jsem, že už to není to místo, kam bych chtěla psát, kde bych chtěla pokračovat se svým tvořením a recenzováním a shitpostováním…A tak je tu tohle.